Podskalská celnice na Výtoni

Zdroj: Kudy z nudy

Budova bývalé celnice na Výtoni čp. 412, na dnešním Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původního farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé osady Podskalí.

Poslední svědek starého Podskalí

Na pražském Rašínově nábřeží stojí historicky cenná stavba, která připomíná dnes již zaniklou éru vorařství. Podskalská celnice na Výtoni představuje spolu s raně barokním kostelíkem svatého Kosmy a Damiána poslední autentické pozůstatky původní osady Podskalí. Tato čtvrť byla po staletí domovem vorařů, rybářů a ledařů, ale na přelomu 19. a 20. století musela ustoupit rozsáhlé asanaci a výstavbě moderního nábřeží. Budova s číslem popisným 412 jako jedna z mála přečkala radikální proměnu okolí a dodnes si uchovala svůj původní ráz.

Tradice vorařství u Vltavy

Původní účel objektu úzce souvisel s řekou Vltavou a obchodem se dřevem. Celnice sloužila k vybírání cla z připlavených klád, které se v těchto místech vytínaly z vorů, což dalo lokalitě i její název Výtoň. V současnosti se v interiérech nachází expozice Muzea města Prahy, která dokumentuje historii starého Podskalí a pět století trvající tradici voroplavby v Čechách. Návštěvníci zde mohou nahlédnout do života lidí, jejichž obživa byla neodmyslitelně spjata s říčním tokem a náročnou prací v přístavišti. Budova tak tvoří funkční spojnici mezi moderní tváří metropole a její zapomenutou říční minulostí.