Rybníkářství Třeboň

Zdroj: Kudy z nudy

Většina rybníků na Třeboňsku byla postavena již koncem 15. a hlavně v 16. století za vlády českého šlechtického rodu Rožmberků. Nejslavnějšími staviteli těchto rybníků a vodních děl byli Mikuláš Ruthard z Malešova, Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan.

Dědictví rožmberských rybníkářů

Oblast Třeboňska v jižních Čechách je neodmyslitelně spjata s tradicí rybníkářství, jejíž kořeny sahají hluboko do historie. Většina zdejších vodních ploch začala vznikat koncem 15. století, největší rozkvět však nastal v průběhu 16. století. Hlavními iniciátory těchto rozsáhlých krajinných úprav byli členové významného šlechtického rodu Rožmberků. Právě pod jejich nadvládou se proměnila původně bažinatá krajina v důmyslnou soustavu rybníků, která dodnes určuje ráz celého Jindřichohradecka. Tato proměna nebyla pouze estetická, ale představovala ve své době vrcholné inženýrské dílo, které kombinovalo hospodářský přínos s efektivním nakládáním s vodními zdroji v regionu.

Stavitelé, kteří změnili tvář krajiny

Za vybudováním rozsáhlé sítě kanálů a rybníků stáli nadaní stavitelé a vodohospodáři, jejichž jména jsou s Třeboní navždy spojena. Mezi nejvýznamnější postavy patřil Štěpánek Netolický, který položil základy celého systému, a Jakub Krčín z Jelčan, jenž realizoval technicky nejnáročnější díla. Zapomenout nelze ani na Mikuláše Rutharda z Malešova, který se na rozvoji jihočeského rybníkářství rovněž významně podílel. Jejich práce zahrnovala nejen hloubení samotných rybníků, ale i budování propracovaných napájecích stok. Díky jejich odborným znalostem a odvaze vznikl celek, který je dnes vyhledávaným turistickým cílem pro milovníky historie, technických památek i klidné jihočeské přírody.