Domažlický ponocný

Zdroj: Kudy z nudy

Domažlický ponocný sloužil městu do 14. století. Ještě v sedmdesátých letech 20. století tuto funkci zastával člověk. Poté byl nahrazen magnetofonem instalovaným na věž kostela.

Historie strážce domažlických ulic

Postava ponocného k městu Domažlice neodmyslitelně patří již od 14. století. V dobách minulých plnil tento strážce důležitou bezpečnostní funkci, kdy během nočních hodin dohlížel na klid v ulicích a včasné varování před hrozícím nebezpečím, především před požáry. Tradice se v srdci Chodska udržela neobvykle dlouho a stala se jedním z charakteristických znaků této příhraniční oblasti. Domažlice si tak i v průběhu staletí zachovaly atmosféru historického královského města, kde hlas ponocného ohlašující čas patřil ke každodennímu koloritu života obyvatel.

Od živého hlasu k moderní technice

Zatímco v mnoha jiných městech tato profese zanikla již v dávné minulosti, v Domažlicích sloužil skutečný člověk v roli ponocného ještě v sedmdesátých letech 20. století. Tato kontinuita je v rámci českých zemí výjimečná. Ke změně došlo až v pozdějším období, kdy živého strážce nahradila moderní technika. Na věž místního kostela byl instalován magnetofon, který zajišťuje, že se tradiční volání ozývá nad náměstím i nadále. Tato technická inovace umožnila uchovat zvukovou stopu historie a připomínat návštěvníkům i místním starobylé zvyky spojené s ochranou města v oblasti Českého lesa.