Ďáblický hřbitov

Zdroj: Kudy z nudy

Počátkem 20. století přestala Praze stačit kapacita městských hřbitovů nacházejících se na území Žižkova a Vinohrad. Zvažovalo se založení nového velkého obecního hřbitova v Hostivaři a souběžně s ním se projektovalo mnohem menší městské pohřebiště v Ďáblicích.

Historické souvislosti vzniku hřbitova

Vznik Ďáblického hřbitova je pevně spjat s obdobím na počátku 20. století, kdy se tehdejší Praha potýkala s rychlým nárůstem počtu obyvatel. Stávající kapacity městských pohřebišť, která se v té době nacházela především na území Žižkova a Vinohrad, již přestávaly stačit potřebám rozšiřující se metropole. Správa města proto musela urychleně hledat nové lokality pro důstojný poslední odpočinek Pražanů. V rámci těchto urbanistických plánů se zvažovalo vybudování velkého obecního hřbitova v Hostivaři, souběžně s nímž vznikal projekt pro areál v Ďáblicích.

Urbanistický význam a vývoj areálu

Zatímco projekt v Hostivaři byl koncipován jako velkorysé a rozsáhlé pohřebiště, ďáblický areál byl v původních plánech projektován jako mnohem menší městské pohřebiště. Jeho realizace představovala důležitý krok v tehdejším plánování městské infrastruktury a reagovala na akutní nedostatek míst na hřbitovech v centrálnějších částech Prahy. Dnes je toto místo vnímáno nejen jako prostor pro pietu a klidné rozjímání, ale také jako zajímavý doklad historie pražského pohřebnictví a postupného rozšiřování hlavního města směrem k jeho okrajovým částem v průběhu uplynulého století.