Bývalé Svatojánské proudy

Zdroj: Kudy z nudy

Vltavské údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, kde řeka asi na 7 km klesala o téměř 20 metrů a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal se zde tvořila peřeje, byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské.

Historie a divokost vltavského kaňonu

Vltavské údolí v úseku mezi Třebenicemi a Štěchovicemi představovalo v minulosti jeden z nejdivočejších úseků této české řeky. Na sedmi kilometrech toku zde hladina klesala o téměř dvacet metrů, což v kombinaci s úzkým korytem plným balvanů a skalních masivů vytvářelo mohutné peřeje. Původně byla tato lokalita známá jako Štěchovické proudy, ovšem od roku 1722 se vžil název Svatojánské proudy. Tato změna souvisela s osazením sochy svatého Jana Nepomuckého, který měl jako patron plavců dohlížet na bezpečnou plavbu v těchto nebezpečných a tehdy jen těžko přístupných místech.

Odkaz voroplavby a proměna krajiny

I když divoká voda v původní podobě z krajiny částečně zmizela, oblast si stále uchovává své specifické kouzlo a patří k významným cílům v regionu Posázaví. Hluboký kaňon Vltavy nabízí pohledy na strmé srázy a skalní útvary, které dnes lemují břehy přehradní nádrže v okrese Benešov. Právě zdejší náročné přírodní podmínky a romantické scenérie stály u zrodu tradice českého trampingu a pěší turistiky. Návštěvníci se dnes mohou pohybovat po stezkách v místech, kudy dříve s velkým respektem projížděli voraři se dřevem směrem k Praze. Lokalita u obce Vysoký Újezd tak zůstává trvalou připomínkou síly říčního živlu.

Mapa

Bývalé Svatojánské proudy

GPS: 49.8248°N, 14.4480°E

Otevřít v Mapy.cz